• Den čtrnáctý 2

    13.12.2016

    Přivítal nás Marek s maminkou, která z kraje měla obavy jak to bude vypadat, protože Marek už je velký chlap. Terapie byly velice volné a hodně jsme si povídali. Marek byl velice unešený z Raye (což Ray taky), takže jsme to spíš nechali přirozeně vyplývat. Navštívil nás i autistický chlapeček, který šel kolem, takže nás na muzikoterapii bylo více. No prostě paráda. Marek se dokonce šel pochlubit, jaká návštěva dnes přijela mezi sousedy. Loučení bylo těžké, ale jsme zas o něco bohatší. Poznali jsme úžasnou rodinu a Ray má zas nového kámoše. No a ještě k těm kamarádům. Při odjezdu jsme potkali Markovu kamarádku, která se bojí psů. No a jak viděla Raye, přišla se pomazlit a dokonce si ho sama vzala na vodítku. Opět jsme se ujistili, že Ray to má prostě v sobě a ta láskyplnost z něj prostě srší. Pac a pusu, my všichni

  • Den čtrnáctý 1

    13.12.2016

     Tento den by nabitý, tak honem k věci. První návštěva byla u Fabiánka a jeho rodiny. Tentokrát jsme dostali plnou důvěru a terapie probíhali bez pomoci a asistence rodičů. Fabiánek byl velice statečný a ukázal nám, jaký je šikula a zvládl to na jedničku. S Rayem byli hned kámoši, pořádně se pomazlili a zacvičili. Muzikoterapie byla velice akční, protože nástroje lítali úplně všude, ale i tak jsme vše splnili. Pak už jsme si hodně povídali s rodiči a seznámili jsme se i s číčou, která toho respektu k Rayovi moc neměla. Byla to príma návštěva u úžasných lidí! Dále jsme pokračovali za Markem a v mezičase jsme navštívili Macochu. S naším štěstím jsme se divili, že do Macochy právě nikdo nespadl, nebo nedejbože neskočil. Takže jsme se v klidu pokochali a vyrazili na místo určení.

  • Den třináctý

    13.12.2016

    Na tento den jsme se moc těšili. Tentokrát jsme se vydali s krasojízdou za paní, kterou jsme znali z jedné skupinky, kde vždy dokázala pohladit na duši a předávat cenné informace. A to má sama nemocné dítko Míšu. Ale zpět k návštěvě. Přivítala nás maminka s Míšou a ségrou a mohli jsme se do toho pustit. Míša je mrštný jak hádě, ale canisterapii jsme zvládli a pořádně jsme se vymazlili. No a muzikoterapii jsme také nezanedbali. Celý program proběhl na jedničku s hvězdičkou a zbyl nám čas si i popovídat. Tato návštěva nás nabila velice krásnou energií. Chtěli bychom velice mamince poděkovat a popřát spoustu sil a Míšovi hodně zdraví. No a vlastně celé rodině, aby se vám ty úrazy už vyhýbaly obloukem! No a ještě bychom se rádi pochlubili, že jsme cestou viděli rozhlednu Járy Cimrmana, kterou jsme cestou domů navštívili. Ray moc nadšenej nebyl, ale když se řeklo, že ji zdoláme, tak poslušně šel i v tom šíleném vedru. No a cestou dolu jsem si na Prokopa připravila, že zdoláme lezeckou dráhu, která je podél cesty. Tentokrát nebyl nadšenej Prokop, ale zvládli jsme to a odvezli jsme si spoustu zážitků. <3 Pac a pusu, vysněný tým

  • Den dvanáctý

    13.12.2016

    S krasojízdou jsme se vydali na Moravu. Uff.. to byla dálka. Kvůli opravě D1 byla cesta nekonečná. Neuvěřitelné vedro a k tomu všemu jsme nestihli i s hodinovým náskokem prochajdu. Jsme dostatečně poučeni na další cesty, které budou směrem na Brno. Ale zpátky k dnešnímu dni. Tentokrát jsme navštívili Zuzanku. Zuzančin doprovod byla teta a sestřenice. Zuzanka se pořádně poválela po Rayovi, který toho tentokrát měl plný brejle, ale zvládli to na jedničku. A s muzikoterapií to bylo na výbornou. Zuzka je na hudbu velice fixovaná, což se hned projevilo. Takže jsme si všichni zazpívali a hezky zahráli. Naprosto okouzleni jsme byli sestřenicí Zuzanky, která je velkou pomocnicí a hlavně muzikoterapeutkou a tak ji přejeme hodně zdaru! A Zuzance hodně zdraví. Pac a pusu